LESY ČESKÉ REPUBLIKY
Lesy České republiky jsou partnerem a hlavním sponzorem Klubu českých turistů.
Stromem roku 2012 je tis
tisková zpráva Lesy ČR, 27. února 2012
Lesy ČR každoročně v rámci vzdělávacích aktivit vyhlašují jednu dřevinu tak zvaným stromem roku. Pro letošní rok byl stromem roku vybrán tis. V ČR je původním druhem tis červený (Taxus baccata), stálezelená jehličnatá dřevina z čeledi tisovitých. V průběhu celého roku budou lesníci z Lesů ČR, během celé řady osvětově edukativních akcí typu Den s Lesy ČR, představovat veřejnosti tuto dřevinu, zejména pak její přínos pro podporu rozmanitosti našich lesů. Lesy ČR se dlouhodobě zaměřují na ochranu tisu - mimo jiné také tím, že tis v rámci obnovy lesních porostů na vhodných stanovištích průběžně vysazují.
Tisy - dlouhověké dřeviny
Tisy mají v našich podmínkách keřovitý nebo stromovitý vzrůst; dosahují výšky přibližně 15 metrů. Jsou považovány za dlouhověké dřeviny a vyskytují se často ve vícekmenných formách. Kůra tisu je zpočátku hladká, červenohnědé barvy, která se později mění až na šedočernou. Jehlice tisu mohou být až 3 centimetry dlouhé, na líci mají barvu temně zelenou, na rubu světlejší, vytrvávají 4 - 8 let. Tisy jsou převážně dvoudomé rostliny. Samčí i samičí květy, které vykvétají brzy zjara, vyrůstají obvykle na oddělených stromech. Semeno je zčásti obklopeno jasně červeným, dužnatým míškem. Tisu vyhovuje vlhčí stín až polostín s hlubší živnou půdou.
Dříve u nás tis rostl ve větším zastoupení než dnes. V současnosti se jeho původní populace vyskytují například na Křivoklátsku, v Lužických horách, Labských pískovcích, v předhůří Šumavy, v Povltaví u Štěchovic, na historickém rozhraní Čech a Moravy v oblasti Hřebečského hřbetu na Svitavsku, dále pak v Beskydech a v Moravském krasu.
Celá rostlina, kromě plodového červeného míšku, je pro řadu živočichů i pro člověka prudce jedovatá. Proto se mu v minulosti říkalo strom smrti. Jedovatost způsobuje směs alkaloidů zvaná taxin. Z historie je známa řada případů otrav dobytka, zejména koní.
Dřevo tisů: nejtvrdší a nejtěžší dřevo ze všech domácích jehličnanů
Za důvod významného úbytku tisu jsou považovány zejména mimořádné vlastnosti jeho dřeva. Nádherné, husté tisové dřevo se širokým červenohnědým jádrem a úzkou světlejší bělí je nejtvrdší a nejtěžší z našich domácích jehličnatých dřevin. Kdysi se mu říkalo „železné dřevo", protože latě vyrobené z tisu prý vydrží déle než kovové tyče. Také nejstarší známý dřevěný předmět vyrobený rukou člověka - kopí, jehož stáří se odhaduje na 50 tisíc let - je z tisu. Kvůli své pružnosti bývalo tisové dřevo oblíbeno zejména na výrobu luků, kuší a dalších zbraní; v obdobích válek se dokonce stávalo nedostatkovým zbožím.
Tisy mají i svůj svátek, patří však mezi silně ohrožené druhy
Tis je jednou z mála našich domácích dřevin, které mají svůj svátek, respektive hned několik, v našem národním kalendáři. Je jím například 23. březen, kdy má svátek Ivona, dále 19. květen (Ivo), 7. červen (Iveta); jedná se o jména keltského původu, znamenající „tisový luk" nebo také „válečník ozbrojený tisovým lukem".
Dnes je tis zvláště chráněným druhem v kategorii silně ohrožený. Vzhledem ke své vzácnosti, obtížnému pěstování a nízkému ekonomickému přínosu byl dlouhou dobu při hospodaření v lesích v podstatě opomíjen. Teprve v posledních zhruba 20 letech probíhají snahy o jeho postupný návrat do našich lesů, v nichž je využíván na podporu biologické a estetické rozmanitosti. Lesy ČR dnes této dřevině věnují významnou pozornost a zajišťují ochranu a návrat tisů do našich lesů.
Orlickoústecko láká návštěvníky na tři nové turistické altány
tisková zpráva Lesy ČR, 22. února 2012
Tři zbrusu nové dřevěné altány potěší turisty chystající se navštívit region okresu Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji. Altány jsou vhodnou příležitostí ke krátkému odpočinku při toulkách místní krajinou. Lesy ČR, které rozvoj zázemí pro turisty v jednotlivých regionech aktivně podporují, přitom jejich výstavbu dokončily teprve před nedávnem. Dva z altánů se nacházejí u města Letohrad, v Letohradské bažantnici u Leknínového jezírka a v místní části Letohradu zvané Orlice. Třetí z altánů stojí v lokalitě Srnov u obce Rybník. „Celkové náklady na výstavbu dosáhly výše téměř půl milionu korun a byly hrazeny ze speciálního Programu 2020, kterým Lesy ČR celostátně podporují veřejně prospěšné funkce lesů. V roce 2011 z tohoto programu podnik v Pardubickém kraji investoval na podobné účely částku dva a půl milionu korun," uvádí ředitel Krajského ředitelství Lesů ČR Choceň Roman Vohradský.
V Letohradu si turisté odpočinou hned ve dvou altánech
Altán u Leknínového jezírka je součástí dva a půl kilometru dlouhé naučné stezky vedoucí přírodní památkou Letohradská bažantnice. Lesy ČR tuto naučnou stezku otevřely v září roku 2010. Její trasa vede převážně po žluté turistické značce z Letohradu až k budově bývalé hájenky v lesním komplexu Obora. Na celkem osmi zastaveních se lidé dozvědí poutavé informace o přírodních zajímavostech území, místních pověstech, problematice myslivosti a tématech z historie a současnosti obhospodařování lesa. Přímo v Letohradu, v místní části Orlice, se zásluhou Lesů ČR podařilo vybudovat ještě jeden nový altán. V blízkosti se nachází také známá, v současné době rekonstruovaná tvrz Orlice a protéká zde řeka Tichá Orlice.
Javor klen v Letohradské bažantnici mezi významnými stromy Pardubického kraje
Počátkem loňského srpna se v Letohradské bažantnici sešli ctitelé krásných stromů, aby společně pasovali zdejší památný javor klen mezi významné stromy Pardubického kraje. Akci pořádala Česká lesnická společnost dendrologická ve spolupráci s Pardubickým krajem a Lesy České republiky u příležitosti zakončení projektu Českého rozhlasu Pardubice Staleté stromy - šperky přírody. Klen se nyní pyšní jménem Vincenc, které připomíná oborníka, jež o jednu z našich nejstarších bažantnic pečoval už před desítkami let, Vincence Vanžuru. "Klen Vincenc" svým obvodem 268 cm patří mezi významnými stromy do středu žebříčku, avšak svojí výškou 35 metrů se řadí k největším v České republice. Jeho stáří se odhaduje na 250 let. "Strom, velikán, je ve velmi dobré „kondici," přesto letos zvážíme jeho celkové ošetření a případný zdravotní a odlehčovací řez," uvádí Jana Trejtnarová, lesní správcová Lesní správy Lesů ČR Lanškroun.
Svůj altán získala i lokalita Srnov u České Třebové
Za posledním z trojice nových altánů je nutné se vydat na jih Orlickoústecka, do hojně navštěvované rekreační a chatové oblasti Srnov u obce Rybník v blízkosti města Česká Třebová. Samotný altán tvoří začátek naučné stezky Údolím Skuhrovského potoka, od jejíhož otevření letos uplyne rovných deset let. Je kombinací stezky smyslového vnímání přírody a klasické naučné stezky. Důraz je kladen na aktivitu návštěvníka. Stezka obsahuje 10 prvků pro smyslové vnímání, je vybavena například herními prvky, informačními tabulemi, geogalerií nebo expozicí dřev. Nabízí tři varianty lišící se délkou trasy.
Lesopark u zámku Schönwald v obci Jinošov obnoven do původní podoby
tisková zpráva Lesy ČR, 25. ledna 2012
Lesopark u zámku Schönwald v obci Jinošov na Třebíčsku v Kraji Vysočina se po mnoha letech znovu vrací do své původní podoby. O obnovu historické krajinářské kompozice lesoparku se zasloužil právě ukončený projekt státního podniku Lesy ČR. Lesopark, zapsaný v ústředním seznamu kulturních památek, slouží zároveň jako obora pro chov daňčí zvěře. Jeho celková rozloha činí 36 hektarů.
„Obnova lesoparku probíhala na základě původní historické krajinářské kompozice," vysvětluje ředitel Krajského ředitelství Lesů ČR Brno Miroslav Svoboda. „Abychom mohli původní skladby skutečně docílit, museli jsme nejprve odstranit nejen nepůvodní dřeviny, ale i suché či nebezpečné stromy. Nově jsme pak vysadili celkem 3 772 kusů domácích i exotických druhů dřevin a odborně ošetřili 67 původních významných stromů. Obnovené květnaté louky zaujímají plochu přes 4 hektary," doplňuje detaily ukončené obnovy lesoparku Miroslav Svoboda.
Díky kvalitně zpracovanému projektu se Lesům ČR podařilo pro daný účel získat finanční podporu z evropských fondů, konkrétně z Operačního programu Životní prostředí. Celkové náklady obnovy lesoparku Schönwald představují částku téměř 2,5 milionu korun.
Okolí zámku Schönwald v Jinošově Lesy ČR věnují velkou pozornost dlouhodobě. Za skoro 9 milionů korun podnik předloni například provedl důležité úpravy na Jinošovském potoce a zrekonstruoval rybník Březina. „V nejbližší době plánujeme ještě opravit pěšiny v lesoparku a zrekonstruovat historickou oborní zeď. Pokud nám vše vyjde, mohla by být celková obnova hotová ještě letos. Věříme, že to návštěvníci tohoto turisticky velmi zajímavého regionu ocení," dodává ředitel Krajského ředitelství Lesů ČR Brno Miroslav Svoboda.
Obec Jinošov, ve které se lesopark i obora u zámku Schönwald nacházejí, lidé najdou nedaleko Náměště nad Oslavou. Původně se jednalo o panství Náměšť.
Posledními majiteli panství byl rod Haugwitzů, jejichž způsob hospodaření, vztah k přírodě a krajině je dodnes patrný a zanechal zde osobitý ráz prostřednictvím drobných staveb. Haugwitzové tak třeba vytvořili komponovanou krajinu co do způsobu uspořádání obdobnou Lednicko-Valtickému areálu.
Jedním z nejvýraznějších prvků této krajiny je právě zámek Schönwald s přilehlým lesoparkem. V místech, kde se dnes rozprostírá lesopark se původně nacházela bažantnice. V roce 1795 v místě nechal hrabě Jindřich Vilém Haugwitz vystavět letní zámeček Schönwald, který byl následně v roce 1827 přestavěn v klasicistním slohu, a to podle návrhu vídeňského architekta Josefa Kornhäusela. Současně s přestavbou zámečku došlo k přebudování bažantnice na anglický park s mnoha altány a dalšími romantickými stavbami podle projektu téhož architekta.
V lesoparku se nachází rybník Březina o výměře něco málo přes 2 hektary a ještě jeden malý rybníček. Od severu k jihu lesoparkem protéká Jinošovský potok, v celé délce upravený kamenem. Součástí lesoparku jsou i louky, převážně v potoční nivě a v průhledech. Zámek Schönwald patřil do nedávna Kraji Vysočina a sloužil jako ústav sociální péče. V současnosti má zámek nového vlastníka, který zahájil jeho rekonstrukci.
Nové turistické altány a chodníky na Plzeňsku a Domažlicku
tisková zpráva Lesy ČR, 18. ledna 2012
Lesy ČR v závěru loňského roku významně vylepšily servis pro návštěvníky Plzeňského kraje. U obce Lužany, v okrese Plzeň jih, nejprve otevřely na Lužanské hoře dokončený dřevěný Altán Taneček a jen o kousek dál také nově upravený turistický chodník o délce 355 metrů, který k tomuto altánu vede.
Ve stejnou dobu pak Lesy ČR zprovoznily další dva zcela nové dřevěné turistické altány, tentokrát v okrese Domažlice. První z nich se nachází u lesní cesty Střelnice-státní hranice, v místě nesoucí název Lučina, kousek od obce Nemanice, přímo na státní hranici se Spolkovou republikou Německo. Druhý nový altán, U pramenů Radbuzy, turisté najdou na hojně navštěvovaném místě nesoucí název Závist, nedaleko obce Rybník.
„Celkové náklady na výstavbu uvedených zařízení dosáhly výše půl milionu korun a byly hrazeny ze speciálního Programu 2020, kterým Lesy ČR celostátně podporují veřejně prospěšné funkce lesů. V roce 2011 z tohoto programu podnik v Plzeňském kraji investoval na podobné účely částku pět milionů korun," uvádí ředitel Krajského ředitelství Lesů ČR Plzeň Ivan Klik.
Lužanská hora a její okolí patří mezi oblíbené turistické cíle. „Věříme, že nový dřevěný altán a turistický chodník popularitu tohoto místa mezi turisty ještě zvednou," doplňuje Ivan Klik. Vrchol Lužanské hory, který se tyčí cca 150 metrů nad údolím řeky Úhlavy, inspiroval slavného českého hudebního skladatele Antonína Dvořáka k napsání známé opery Čert a Káča. Podle pověsti totiž na Lužanské hoře kdysi stála hospoda, která se propadla do země. Na zámku v nedalekých Lužanech patřícímu významnému staviteli a mecenáši umění Josefu Hlávkovi v minulosti pobývalo mnoho předních umělců.
Nový altán ve tvaru pravidelného osmiúhelníku u lesní cesty Střelnice je ideálním místem pro chvilkovou relaxaci především cyklistů na trase mezistátní cyklotrasy Rötz - Waldmünchen - Rybník - Schönsee. Naprosto identický je také nový altán U pramenů Radbuzy v Českém lese, který leží skutečně v místech, kde pramení řeka Radbuza. Ta je zde spíše drobnějším potůčkem, na síle však získává už před Bělou nad Radbuzou. „Zdejší lokalita potěší hlavně milovníky krásné přírody a vyhlídek do krajiny. I přes to, že je místní krajina kopcovitá, je nejlepší projet si lokální zajímavosti především na kole," dodává Ivan Klik.
Jizerská magistrála
tisková zpráva LČR, 9. prosince 2011
O tratě Jizerské magistrály, která v zimním období nabízí více než 170 kilometrů upravených běžeckých lyžařských stop, se již od roku 1999 stará Jizerská o.p.s. a to za vydatné pomoci státního podniku Lesy ČR. Stopy Jizerské magistrály si jen během jedné zimy vyzkouší až 600 tisíc lyžařů. I pro letošní, právě začínající zimní sezónu má Jizerská magistrála pro lyžaře připraveno několik novinek.
Rozšíření trati nad stadionem v Bedřichově a úpravy cesty u Olivetské hory
Největší novinku představuje rozšíření prvního kilometru lesní cesty Elektrovod (úvoz nad stadionem v Bedřichově směrem k rozcestí U Buku), odkud většina lyžařů na trasu magistrály vyráží. Z Bedřichova je to přitom hlavní nástupní místo na lyžařské tratě, kudy během zimy projde až 200 tisíc lyžařů „Díky rozšíření se cesta Elektrovod stala bezpečnější, a to hlavně v prudkém sjezdu zpět do Bedřichova. Přispěli jsme také na úpravu průseku pod vedením vysokého napětí mezi Bedřichovem vodojemem, Hájovnou a magistrálou, což dává nové možnosti vedení tratí v okolí lyžařského stadionu v Bedřichově," poznamenává Ludvík Řičář, ředitel Krajského ředitelství Lesů ČR Liberec.
„Lesy ČR pomohly magistrále i tím, že provedly významné úpravy lesní cesty Stará hejnická vedoucí přes Olivetskou horu, jejíž úprava byla v minulosti rovněž problémová. Letos opět došlo k vyřezání náletových dřevin podél celé řady cest tak, aby byl zajištěn pohodlný průjezd nejen lyžařů, ale i rolbařů. Všechny výše zmiňované aktivity jsou důkazem toho, že dlouhodobá spolupráce mezi Jizerskou, o.p.s. a Lesy ČR, stvrzená letos podpisem Deklarace o spolupráci, funguje," doplňuje Jana Lhotová, ředitelka Jizerské, o.p.s.
U Bedřichova je nový zasněžovací systém a nová úschovna baťohů s převlékárnou
Mezi další novinky patří instalace zasněžovacího systému kolem lyžařských tratí v Bedřichově. Tuto akci finančně podpořil Liberecký kraj. „Nejprve jsme pořídili čerpadlo nezbytné pro zasněžování, letos se celý systém podařilo dokončit. Doufáme proto, že vše bude bez problémů fungovat a lyžaři tuto novinku ocení," uvádí Jana Lhotová. Příjemnou změnou pro lyžaře je také vytvoření veřejné převlékárny a úschovny batohů, která vznikla na stadionu v Bedřichově.
Pozvánka na 4. ročník Jizerského Night Light Marathonu
30. prosince se uskuteční 4. ročník Jizerského Night Light Marathonu. Jde se o noční závod, který se již tradičně koná v Bedřichově. Na internetových stránkách http://www.jnlm.cz jsou již zveřejněny propozice závodu i přihláška. Všem zájemcům se doporučuje podat přihlášku předem přes internet. Ušetří tak na startovném, zaplatí jen 250 Kč. Startovné na místě bude stát 400,- Kč.
Lyžařská běžecká trasa v Chřibech
tisková zpráva LČR, 7. prosince 2011
Vůbec první vyznačená lyžařská běžecká trasa vedoucí jednou z nejkrásnějších přírodních oblastí Zlínského a Jihomoravského kraje Chřiby, vybudovaná státním podnikem Lesy ČR před dvěma lety, má díky Lesům ČR zcela novou dřevěnou lávku zvanou Samota. Lávka běžkařům a turistům umožní jednoduše a pohodlně překlenout velmi frekventovanou silnici I. třídy E50 v místě u známého motorestu Samota, který se nachází v blízkosti obce Staré Hutě, v okrese Uherské Hradiště, ve Zlínském kraji. Nová lávka byla slavnostně otevřena ve čtvrtek 8. prosince.
„Vybudováním lávky Lesy ČR zásadně zvýšily bezpečnost turistů, cyklistů, ale i lyžařů v Chřibech, protože bezpečný přechod frekventované silnice dosud zcela chyběl. Chřiby jsou silnicí I. třídy E50 v podstatě rozděleny dva na dvě části, a proto jsme rádi, že pohyb mezi východní a západní částí již nyní bude nejen pohodlný, ale hlavně bezpečný. Svým vzhledem navíc dřevěná lávka vytváří v krajině nový estetický prvek," podotýká Martin Pavlíček, ředitel Krajského ředitelství Lesů ČR Zlín.
Náklady na výstavbu lávky dosáhly výše téměř 6 milionů korun. Lesy ČR přitom tyto náklady uhradily výhradně z vlastních zdrojů, konkrétně ze speciálního Programu 2020, kterým Lesy ČR celostátně podporují veřejně prospěšné funkce lesů.
Na výrobu lávky byla použita jedna z mála obnovitelných surovin - dřevo. „Ukazuje se, že podpora, kterou Lesy ČR dřevostavbám věnují, je prospěšná. Navíc dřevo, které bylo na stavbu lávky použito, má prestižní certifikaci mezinárodního systému PEFC, což je dokladem toho, že pochází z lesů, ve kterých se hospodaří v souladu se schválenými standardy trvale udržitelného hospodaření," doplňuje Martin Pavlíček. Dřevěné prvky lávky jsou z lepeného, lamelového dřeva. Nosná konstrukce je uložena na ocelových ložiscích a zavěšena na ocelových táhlech. Délka lávky je cca 38 metrů.
Nová lávka leží na hlavní pěší turistické stezce přes hřeben Chřibů od Koryčan kolem Stříleckého hradu a Ctiborova dubu k Vlčáku a kamenné rozhledně na Brdě. Stezka je v zimním období využívána jako velmi populární lyžařská běžecká trasa.
Území Chřib má výjimečně velký rekreační potenciál. Většina obcí Chřibů má také bohaté kulturní tradice i stále živou současnou kulturu. Nejvýznamnějším kulturním centrem oblasti jsou Buchlovice.
Chřiby jsou horským pásmem, které se rozkládá na středovýchodní Moravě a leží mezi městy Kyjovem a Kvasicemi v Jihomoravském a Zlínském kraji. Průběh Chřibů je orientován od jihozápadu na severovýchod, délka je asi 35 km a největší šířka činí 10 km. Rozloha Chřibů je asi 335 km². Nejvyšší vrchol - Brdo má výšku 587 m n.m.
Lesy ČR pracují na obnově Krušných a Jizerských hor již 20 let
tisková zpráva LČR, 5. prosince 2011
Lesy ČR usilují o zlepšení stavu přírodního prostředí v Krušných a Jizerských horách, zatížených průmyslovou činností, dlouhodobě. Již skoro 20 let se lesníci zaměřují především na změnu druhové a věkové skladby lesních porostů. Plochu porostů náhradních dřevin se podařilo snížit již zhruba na polovinu. Místo nepůvodních dřevin lesníci vysazují dřeviny vypěstované ze semen sebraných v obou pohořích, mající zde svoje přirozené stanoviště.
Do roku 2009 přeměna dřevin výhradně z prostředků Lesů ČR
„Do roku 2009 přitom Lesy ČR financovaly v Krušných a Jizerských horách tuto přeměnu náhradních dřevin na porosty původní výhradně ze svých prostředků. Ročně šlo o částky v rozmezí 80 až 100 milionů korun při obnově lesa v rozsahu 600 - 700 hektarů. Protože se jedná o dlouhodobé a finančně náročné projekty, započaly Lesy ČR již v roce 2009, v rámci programového období podpory EU na roky 2007 - 2013, s realizací projektů, které řeší postupnou přeměnu nepůvodních porostů náhradních dřevin na původní skladbu. Díky projektům podporovaných Evropskou unií se počítá s nárůstem rozsahu zalesnění na cca 800 hektarů ročně," vysvětluje generální ředitel Lesů ČR Svatopluk Sýkora. Projekty pro obnovu lesa v Krušných a Jizerských horách jsou spolufinancovány Lesy ČR, Evropskou unií a Státním fondem životního prostředí ČR. Díky nim se tak lesy v Krušných a Jizerských horách postupně přibližují podobě, kterou měly ještě v první polovině minulého století.
Na mnoha lokalitách také Lesy ČR obnovují les přirozeně - z původního mateřského porostu tak postupně vznikne les nový. Všude, kde je to možné, lesníci tento přirozený způsob vzniku lesa podporují. Přesto v důsledku uvedených kalamit přetrvává řada problémů. „Jediná možná cesta ke zlepšování stavu lesů je postupný návrat k jejich co nejpřirozenějšímu stavu," doplňuje Svatopluk Sýkora.
Změna druhové sklady lesů začala již v 19. století
Průmyslová revoluce v 19. století měla za následek zásadní změnu druhové skladby lesů v celé střední Evropě. Vysoká poptávka po kvalitním stavebním dříví a výdřevě pro důlní díla vedla k tomu, že na velkých plochách dle přání vlastníků vznikaly smrkové monokultury a v lesích začal převládat smrk ztepilý. Smrk má totiž bezkonkurenční technické vlastnosti, a proto nachází nejlepší uplatnění při využití dřeva ve stavebnictví. Prioritní roli tehdy hrála vlastníky vyžadovaná ekonomika pěstování a odbytu dřeva. Tyto lesy však však byly náchylné k různým kalamitám, ať už způsobených biotickými nebo abiotickými činiteli.
Špatným ovzduším poškozené lesy pomohly zachránit náhradní dřeviny
Ve druhé polovině 20. století se v Krušných a Jizerských horách začaly objevovat velké škody imisemi na lesních porostech, lesy začaly chřadnout a vznikaly velké kalamitní holiny. V důsledku špatného stavu ovzduší tak musely být v osmdesátých letech minulého století v Krušných a Jizerských horách vytěženy desítky tisíc hektarů lesů. Na vzniklé kalamitní holiny začali lesníci vysazovat porosty náhradních dřevin, především smrku pichlavého, který byl zvolen z důvodu odolnosti vůči oxidu siřičitému. Tyto porosty dnes plní především půdoochrannou a vodohospodářskou funkci lesa. Smrk pichlavý již svůj účel při záchraně Krušných hor splnil a dnes je nahrazován původními, pro obě pohoří typickými dřevinami.
Lesy ČR v Krušných a Jizerských horách podporují produkční i mimoprodukční funkce lesů
Pro co nejširší podporu produkčních i mimoprodukčních funkcí lesů využívají Lesy ČR také možností již uváděného spolufinancování z evropských zdrojů. Aktuálně jde například o „Projekt obnovy lesa v imisní oblasti Krušných hor" na území lesních správ Klášterec, Litvínov a Děčín a „Vnášení původních dřevin do porostů CHKO Jizerské hory". Oba projekty jsou spolufinancovány z Operačního programu Životní prostředí (OPŽP). Již nyní navíc Lesy ČR připravují druhou fázi navazujících projektů spolufinancovaných z OPŽP, která by měla odstartovat na jaře 2012 v objemu cca 125 milionů korun.
Jen v Jizerských horách lesníci na ploše téměř 3000 hektarů v následujících letech vysází další sazenice původních jizerskohorských dřevin. „Celkem půjde o více než tři čtvrtě miliónu kusů buku, smrku, jedle, javoru, jeřábu, jilmu a dalších druhů dřevin. Součástí projektů není jenom výsadba nových stromků, ale také další péče o ně, jako ožínání, ochrana proti zvěři, prořezávky a další," připomíná Svatopluk Sýkora.
Kromě lesnického hospodaření jsou v popředí zájmu Lesů ČR i ostatní mimoprodukční funkce lesů a jejich zpřístupnění pro širokou veřejnost. V rámci Programu 2020, kterým podnik celostátně podporuje veřejně prospěšné funkce lesů, se v Krušných i Jizerských horách daří zpříjemňovat pobyt návštěvníků lesa na turisticky atraktivních místech hor například budováním naučných stezek nebo odpočinkových či vyhlídkových míst.
Krásy jihomoravského Znojma je možné pozorovat ze zbrusu nové vyhlídky
tisková zpráva LČR, 29. listopadu 2011
Lesy ČR nedávno dokončily na znojemském návrší Hájek, v obci Suchohrdly u Znojma, v Jihomoravském kraji, výstavbu zcela nového, zastřešeného vyhlídkového místa. Náklady na vybudování vyhlídky včetně potřebného zpevnění okolních cest Lesy ČR hradily z prostředků Programu 2020, kterým podnik celostátně podporuje veřejně prospěšné funkce lesů. Nově se tak veřejnosti naskýtá pohled nejen na historické centrum, ale i na novější části Znojma. Vyhlídka by se v budoucnu mohla stát součástí lesoparkové sítě stezek pro pěší i cyklisty a současně tak zvané Vinařské stezky. V jejím okolí se totiž nacházejí jedinečné viniční tratě a významné vojenskohistorické lokality.
Lesy ČR věnují zvýšenou pozornost oblasti znojemského vrchu Hájek již od roku 2009. Tehdy se začalo s postupnými úpravami lokality a to v úzké spolupráci s obcí Suchohrdly. „Podle našich informací počítá obec Suchohrdly s opravou rybníka na Dobšickém potoce. Lesy ČR by rády vybudovaly síť pěších stezek, které by umožňovaly průchod údolím potoka ze Suchohrdel do sousední obce Dobšice.
Uvažujeme také o realizaci dalšího vyhlídkového místa, tentokrát v centrální části vrchu Hájek. V plánu je také napojení cesty vedoucí místní lipovou alejí na stávající Vinařskou stezku do Dobšic. Věříme, že se nám ve spolupráci s obcí Suchodhrdly podaří vytvořit odpočinkovou zónu nejen pro obyvatele přilehlých obcí, ale i pro všechny návštěvníky Znojma," podotýká k tématu ředitel Krajského ředitelství Lesů ČR Brno Miroslav Svoboda.
Návrší Hájek
Návrší Hájek, mezi obcemi Suchohrdly a Dobšice na Znojemsku v Jihomoravském kraji, leží v kopcovitém terénu posledních výběžků Českomoravské vysočiny, při okresní silnici Znojmo - Moravský Krumlov. Z Hájku se směrem na východ a jihovýchod otvírá rozhled do Dyjskosvrateckého úvalu až k Pálavským vrchům a jižním směrem do Rakouska. Ze západní strany je návrší ohraničeno křivolakým korytem Dobšického potoka, které bylo koncem 19. století protnuto železniční tratí a může se pochlubit i třemi architektonicky velice zdařilými tunely.
V té době tu také začal působit okrašlovací a zalesňovací spolek, který svými snahami o zvelebení Hájku jako rekreační oblasti navázal na záměry hrabat rodu Ugarte, majitelů Suchohrdel a Jevišovického panství. V programu Okrašlovacího spolku z roku 1885 je uveden záměr celkového zalesnění místa akátem, považovaným tehdy za cennou dřevinu s významnou estetickou hodnotou. Z této doby také pochází lipová alej lemující cestu do obce Dobšice, ve které má sídlo řada vyhlášených vinařských podniků, obhospodařujících proslulé viniční tratě v těsné blízkosti návrší Hájek.
Za napoleonských válek, během dvoudenní bitvy u Znojma v červenci roku 1809, byl Hájek opěrným bodem francouzských vojsk. Rakouská dělostřelecká baterie, jejímž úkolem bylo bránit přístupovou cestu z Kuchařovic do Znojma, byla rozložena v těsné blízkosti, kde pak došlo i ke krvavé bitvě. Z lokality U Napoleonova dubu v blízkosti Suchohrdel řídil bitvu dokonce sám císař. O těchto událostech návštěvníky podrobně informují tabule naučné stezky Po památkách Napoleonova působení na Znojemsku.
Znojmo
Znojmo, královské město, ležící na levém břehu Dyje a zároveň na hranici Národního parku Podyjí, nabízí díky své unikátní poloze i bohaté historii nepřeberné množství historických i kulturních pamětihodností a přírodních krás.
Obdivovatelé a návštěvníci Znojma mají nespočet příležitostí k jeho poznávání. Je možné třeba putovat po jednotlivých pamětihodnostech a zajímavostech jako kostely, kláštery, paláce, hrad s rotundou, technické památky či unikátní podzemí. Zajímavé informace o Znojmu může přinést i studium životů slavných znojemských osobností, událostí či samotného vinařského fenoménu. V neposlední řadě se však doporučuje podívat se na Znojmo z ptačí perspektivy vystoupáním na celou řadu vyhlídek, kterými Znojmo vysloveně oplývá.
Nová naučná stezka Lesů ČR v Petrovicích na Klatovsku: kouzlo a tajemství středověkého dolování zlata
tisková zpráva LČR, 17. října 2011
Ojedinělý a nevšední zážitek nabízejí Lesy ČR všem lidem, kteří se rozhodnou pro návštěvu oblasti nacházející se v půvabném šumavském předhůří na Sušicku, v okrese Klatovy, v Plzeňském kraji. V obci Petrovice u Sušice totiž Lesy ČR nedávno otevřely zcela novou naučnou stezku a zároveň také cyklostezku nazvanou „Po stopách středověkého dolování zlata." Absolvování zhruba sedmnáctikilometrové okružní trasy návštěvníkům umožní vydat se po stopách našich předků a seznámit se tak s rozsáhlými zbytky místních zlatých dolů, jejichž historie sahá hluboko do minulosti. Kutání zlata ve zdejší krajině připomínají ústí středověkých šachet a štol, propady, odvaly nebo haldy vytěžené horniny.
„Naučná stezka začíná i končí přímo v Petrovicích. Je koncipována tak, aby návštěvníky přivedla zpět k výchozímu místu na návsi v Petrovicích. Sedmnáctikilometrovou trasu lemuje pět naučných, informačních tabulí, u kterých je možné využít současně zbudovaného zázemí pro odpočinek a relaxaci," podotýká Ivan Klik, ředitel Krajského ředitelství Lesů ČR Plzeň.
Hlavním magnetem naučné stezky jsou dvě středověká důlní díla, kde se v dávných dobách zlato těžilo: jednak je to tak zvaná Jírova jáma, která se nachází v blízkosti místní části obce Hartmanice zvané Dolejší Těšov, a dále jsou to rozsáhlé zbytky důlního díla nad Dolejším Těšovem v délce zhruba 500 metrů.
"Věříme, že kromě poznání lokalit známých především těžbou zlata v minulosti, návštěvníky naučné stezky uchvátí i několik výhledů na krásná místa současné krajiny. Výhledy, například na Hartmanicko či Petrovicko, jsou opravdu skvostné," doplňuje Petr Najman, lesní správce Lesní správy Lesů ČR Železná Ruda.
Náklady na vybudování naučné stezky a cyklostezky dosáhly částky téměř 200 tisíc korun a byly hrazeny ze speciálního Programu 2020, kterým Lesy ČR celostátně podporují veřejně prospěšné funkce lesů.
Zajímavosti důlního díla nad Dolejším Těšovem
Šachty a propadliny nad Dolejším Těšovem připomínají těžbu ze 14. a 15. století. Dosud známá hloubka podzemních prostor je asi 70 metrů, důl je přibližně do poloviny zatopen vodou. Přístup do dolu z povrchu je možný pouze se speleologickou jednolanovou technikou. Při potápěčských průzkumech byly pod vodou nalezeny středověké žebříky, trámy a výdřevy.
Ještě v 16. století bylo jediným nástrojem dobývání rudných žil želízko a mlátek. Čelo štoly se rozpalovalo založeným ohněm a polévalo vodou, aby vznikly několikacentimetrové trhliny, které pak horníci snadněji odsekávali. Práci horníků ve středověku osvětloval jen mihotavý čadící plamínek olejových lamp, a tak přítmí až skoro tma ve vlhkých a špatně větraných důlních dílech bylo jejich neustálým společníkem.
Plány Lesů ČR do budoucna
V budoucnosti podpoří Lesy ČR cestovní ruch ve zmiňované oblasti dalšími projekty. Prvním z nich je vybudování Naučné stezky Mouřenec u obcí Hartmanice a Annín, nedaleko Sušice. Druhý pak představuje rozsáhlá rekonstrukce turistických stezek v oblasti Čertova jezera u Železné Rudy - Jezerní cesta a Jezerní spojka.
Kyselka Farský pramen u Mariánských lázní má nový altán
tisková zpráva LČR, 19. srpna 2011
Nově zrekonstruovaný altán, jenž má chránit jeden ze zdejších minerálních pramenů, byl slavnostně otevřen zástupci státního podniku Lesy České republiky v úterý 23. srpna 2011 poblíž přírodní rezervace Smraďoch nad Mariánskými lázněmi, v okrese Cheb. Farský pramen poskytuje jednu z nejchutnějších kyselek v dané oblasti a jeho jméno pochází od polohy v lese, který patřil farnosti v nedalekém Rájově.
„Původní altán z minulého století postupně nahradil novější, i ten však podlehl tlení a dalším vlivům okolní přírody," vysvětluje Ivana Kučerová, vedoucí Správy toků LČR, oblasti povodí Ohře a dodává: „Opravu jsme spojili s vybudováním nového sezení. Akce byla hrazena z prostředků Programu 2020, kterým podnik celostátně podporuje veřejně prospěšné funkce lesů. Rekonstrukce Farského pramene přišla Lesy ČR na více než čtvrt milionu korun."
Nedaleko altánu vede krátká, ale zajímavá naučná stezka Smraďoch. Na ni pak navazuje stejnojmenná přírodní rezervace. „Lesní vrchovištní rašeliniště je jedním z nejmalebnějších zákoutí Slavkovského lesa. V současné době je přístupné dokonce i pro vozíčkáře, vstup na naučnou stezku totiž umožňuje vyvýšený dřevěný chodník," popisuje Ivana Kučerová. Na trase jsou dále dvě vyhlídkové plošiny s výhledem na mofetový štít (bahenní sopku) a na vývěr plynů v Zeleném jezírku, pojmenovaném podle chumáčů zelených řas.
Na několika místech zde vyvěrá se zřetelným syčením oxid uhličitý, hlína je místy pokryta bílými povlaky solí. „Název Smraďoch je odvozen od nepatrného množství sirovodíku, který v těchto místech vyvěrá. Plyny sirovodíku, které probublávají také vodou malých jezírek, tak vlastně dokládají dřívější mohutnou tektonickou činnost," popisuje zajímavosti daného místa Ivana Kučerová.
Stezka je v provozu již od července 1976. Přírodní rezervace k ochraně unikátních mofetových polí a vrchovištního rašeliniště byla vyhlášena již v roce 1968. Vyskytují se zde specifické, na tato stanoviště vázané zvláště chráněné druhy rostlin. Nápadné jsou zde oba druhy suchopýrů, které rostou na podmáčené a rašelinné půdě doplněné typickými vrchovištními druhy jako šicha černá, klikva bahenní nebo masožravé rostliny rosnatka okrouhlolistá a tučnice obecná.
K novému altánu u Farského pramene je možné se z Mariánských Lázní dostat pěšky (po zhruba sedmikilometrové, modře značené turistické trase) nebo autem směrem na Prameny - po lesní cestě vedoucí přímo k prameni je však třeba dojít také pěšky.
Farská kyselka je železitá minerálka (hydrogenuhličitanová hořečnato-železnatá). Pramen je jímán ve zhruba dvoumetrové studni, vypažené dřevěným ostěním, jeho vydatnost je přibližně 20 l/s. Vodu je možno odebírat buď přímo z vývěru, nebo z odtokové trubky. Přebytečná minerálka odtéká strouhou do malého jezírka, kde se usazují železnaté sloučeniny dávající vodě charakteristické rezavé zbarvení.
Naučná stezka Klokočná u Říčan ve Středočeském kraji
Tisková zpráva LČR, 2. srpna 2011
Lesy ČR úspěšně dokončily rekonstrukci veřejností velmi oblíbené Naučné stezky Klokočná. Nachází se na území Středočeského kraje, v rozlehlém lesním komplexu nedaleko města Říčany, mezi obcemi Tehovec, Tehov, Klokočná a Svojetice, asi 20 km jihovýchodně od Prahy, na rozloze přibližně 400 hektarů. Stezka měří cca 4,5 kilometru.
„Od roku 2009 v místních lesích probíhá také lesnický výzkum a výuka, v rámci kterých funguje dobrá spolupráce Lesů ČR, Středočeského kraje, Ministerstva životního prostředí a Lesnické fakulty České zemědělské univerzity. Podél zrekonstruované Naučné stezky Klokočná je umístěno celkem 17 informačních tabulí. Její součástí jsou nově také dva kryté odpočinkové objekty pro návštěvníky. Od roku 2009 je na trase díky Lesům ČR i srubový altán. Celkové náklady na rekonstrukci se vyšplhaly k částce čtvrt milionu korun. Lesy ČR náklady hradily ze svého speciálního Programu 2000, kterým podnik celostátně podporuje veřejně prospěšné funkce lesů," přibližuje zajímavosti spojené s Naučnou stezkou Klokočná Miroslav Jankovský, ředitel Lesního závodu Lesů ČR Konopiště.
Vzhledem k tomu, že se během uplynulých deseti let vývojová stadia porostů na stanovištích původní naučné stezky změnila, došlo v průběhu rekonstrukce stezky ke změnám nejen na jednotlivých stanovištích, ale také k výměně stojanů a aktualizaci textu na informačních tabulích.
Naučná stezka Skryjský luh na Křivoklátsku
Tisková zpráva LČR, 19. července 2011
Lesy ČR otevřely zcela novou, dva kilometry dlouhou naučnou stezku nazvanou Skryjský luh. Nachází se v těsné blízkosti Národní přírodní rezervace Týřov v jedné z nejcennějších oblastí Lesnického parku Křivoklátsko.
Cílem stezky je veřejnosti přiblížit a představit nejen místní nádherné lesy, které se do dnešní doby zachovaly díky poctivé práci desítek generací lesníků během uplynulých staletí, ale také další součásti zdejší půvabné přírody. Náklady na vybudování naučné stezky dosáhly částky téměř čtvrt milionu korun a Lesy ČR je hradily ze speciálního Programu 2000, kterým podnik celostátně podporuje veřejně prospěšné funkce lesů.
Naučná stezka Skryjský luh začíná u mostu přes řeku Berounku přímo v obci Skryje, v okrese Rakovník, ve Středočeském kraji.
Výchozí místo stezky je ve stejném bodě jako začátek turistické cesty, která vede ke zřícenině hradu Týřov. Trasa je vedena převážně po lesní cestě podél Skryjského potoka. Naučnou stezku lemuje celkem osm naučných tabulí, kde se turisté mohou seznámit s užitečnými tématy jako přírodní zajímavosti a historie okolí. Předmětné území je cenné z hlediska bohaté flóry a fauny. Zvláště na lesních okrajích dochází k velké koncentraci živočichů.
Ráz krajiny dotvářejí převážně zralé lesy s pestrou skladbou dřevin. „Lesy ČR se proto v poslední době na území Lesnického parku Křivoklátsko zaměřují například na podporu hojnějšího zastoupení vzácného stromu - tisu červeného, který je zároveň pro Křivoklátsko dřevinou původní. Lesy ČR na vhodných lokalitách tis červený nejen vysazují, ale navíc se průběžně starají o jeho ochranu před nejrůznějšími škodlivými činiteli," podotýká ředitel Krajského ředitelství Lesů ČR Brandýs nad Labem Jiří Makovec.
Na trase Naučné stezky Skryjský luh na návštěvníky Lesnického parku Křivoklátsko čekají skutečné skvosty: nádherné přírodní scenérie a známá výletní místa - hrad Týřov, Kouřimecká rybárna, Čertová skála, hostinec Rozvědčík, Pamětní síň Oty Pavla v Luhu pod Branovem a další.
Památník křivoklátských lesníků
Na jedné ze zastávek je nainstalováno torzo starého buku - památník křivoklátských lesníků, který pochází z kopce Vlastec, jižně od Skryjí. Tento strom byl zničen při bouři v roce 2008. Významnou složkou obživy místních lidí v minulosti představovalo také pálení dřevěného uhlí. U jednoho z panelů popisujího tuto prastarou činnost je umístěna dřevěná maketa dobového milíře.
Velmi zajímavá je samotná obec Skryje ležící na území významném z paleontologického hlediska. Lokalitu proslavil francouzský vědec Joachim Barrande, který v roce 1833 objevil při projektování koněspřežné železnice velké množství zkamenělin. V současnosti jsou Skryje známým turistickým cílem, za návštěvu stojí vesnická památková zóna, Památník Joachima Barranda a muzeum. V blízkém okolí je i přírodní rezervace Jezírka.
Lesnický park Křivoklátsko
Lesnický park Křivoklátsko byl slavnostně založen 13. května 2010 u lovecké chaty Emilovna v křivoklátských lesích. Jde o vůbec první lesnický park v ČR. Slavnostní akt založení symbolizuje zasazený Památný strom Lesnického parku Křivoklátsko - dub zimní. Zakladateli Lesnického parku Křivoklátsko jsou Česká lesnická společnost, o.s., Základní pobočka Křivoklát, Lesy České republiky, s.p. a Ing. Jerome Colloredo-Mannsfeld, Lesní a rybniční správa Zbiroh. Lesnický park Křivoklátsko je objektem příkladného, trvale udržitelného hospodaření v lesích a krajině. Sloganem lesnických parků je: území pro přírodu i pro lidi. Vyjadřuje jinými slovy úsilí o rovnováhu všech 3 pilířů trvale udržitelného rozvoje, tedy jak pilíře ekologického (ochrany přírody), tak i ekonomického akcentujícího dřevo jako jednu z mála obnovitelných přírodních zdrojů a sociálního (např. zachování pracovních příležitostí pro místní obyvatele a podporu vhodných typů rekreačního využívání). Lesnické parky obecně slouží jako ocenění a další podpora vzorových příkladů trvale udržitelného hospodaření v lesích a v krajině. Obecný standard lesnických parků schválilo Ministerstvo zemědělství a má podporu prakticky všech významných institucí působících v ČR. V současné době kromě Lesnického parku Křivoklátsko v ČR existují již další dva lesnické parky: Lesnický park Masarykův les Křtiny a Lesnický park Bezděz.
Nová naučná stezka „Karlovské bučiny" na Liberecku
tisková zpráva LČR, 27. června 2011
V lesním porostu, v Národní přírodní rezervaci Karlovské bučiny, jen kousek od krajského města Liberec, Lesy ČR právě v těchto dnech dokončily zcela novou naučnou stezku, jejímž hlavním cílem je návštěvníkům tuto zajímavou a cennou lokalitu co nejvíce přiblížit. Nová naučná stezka je dlouhá tři a půl kilometru a nachází se na ní celkem šest zastavení s infotabulemi.
„První zastavení lidé najdou přímo u železniční stanice Karlov pod Ještědem, od kterého vede cesta pozvolna vzhůru až k nejvyššímu bodu stezky, rozcestí Zelená Lavice, kde jsme nechali postavit odpočinkový altán," poznamenává Ludvík Řičář, ředitel Krajského ředitelství Lesů ČR Liberec. „Ještě předtím než lidé dojdou k samotnému altánu, minou při putování po stezce tři zastavení věnující se významu vody, obnově lesa a lesním půdám. Přímo u altánu je pak tabule, která osvětluje význam lesních cest. Směrem dál od altánu už naučná stezka vede pouze z kopce. Cestou k poslednímu zastavení, které popisuje rozdíly mezi druhy lesa a s tím související květenou, mají lidé možnost se ještě zastavit u pěkné lesní studánky," doplňuje Ludvík Řičář.
Náklady na vybudování stezky dosáhly částky sto tisíc korun a byly hrazeny ze speciálního podnikového Programu 2000, kterým Lesy ČR celostátně podporují veřejně prospěšné funkce lesů.
Nová naučná stezka „Okolo Buchlova" ve Zlínském kraji
tisková zpráva LČR, 24. června 2011
Lesy ČR otevřely v pondělí 27. června zbrusu novou lesnickou naučnou stezku nazvanou „Okolo Buchlova" s jedenácti informačními tabulemi a lavičkami se stříškami. Stezka vede kolem známého hradu Buchlova u obce Buchlovice, v okrese Uherské Hradiště, ve Zlínském kraji.
Trasa necelé tři kilometry dlouhé vycházkové trasy nabízí nejen poučení pro návštěvníky lesů, ale i nenáročnou pěší turistiku kolem dvou významných historických objektů: hradu Buchlova a kaple sv. Barbory na vrchu Modla. Oba historické objekty a celá stezka se nacházejí v Chřibech, jedné z nejkrásnějších přírodních oblastí Zlínského kraje. Lesnická naučná stezka kolem Buchlova rovněž navazuje na cyklotrasy Velkomoravské poutní cesty.
Náklady na vybudování stezky dosáhly částky přes půl milionu korun a byly hrazeny ze speciálního podnikového Programu 2000, kterým Lesy ČR celostátně podporují veřejně prospěšnou funkci lesů.
„Stezka začíná a končí u parkoviště pod hradem Buchlovem, kde je umístěna také první uvítací tabule. Je poučením pro návštěvníky lesů - hlavně pro děti ze základních škol," uvádí Martin Pavlíček, ředitel Krajského ředitelství Lesů ČR Zlín.
„Tématem dalších tabulí jsou hlavní lesnické činnosti a částečně i místní historie. Návštěvníci se tak celkově seznámí nejen s územím spravovaným Lesní správou Lesů ČR Buchlovice, zrozením lesa a jeho obnovou nebo hlavními lesními dřevinami Chřibů, pěstováním lesa a ochranou přírody, ale také pověstí o Čertově sedle," upřesňuje Martin Pavlíček.
Stezku kolem Buchlova budou Lesy ČR v budoucnu využívat také v rámci lesní pedagogiky, tedy při vzdělávání dětí přímo v lese. „Její zastavení hodláme v příštích letech obohatit kupříkladu o dřevěné plastiky zvěře, která v Chřibech žije. Stanoviště, které bude věnováno geologii zase nabídne návštěvníkům kusy jednotlivých hornin, nacházejících se v chřibských lesích," dodává Martin Pavlíček.
Chřiby jsou horským pásmem nacházejícím se na středovýchodní Moravě a ležícím mezi městy Kyjovem, Kroměříží, Otrokovicemi a Uherským Hradištěm ve Zlínském a z menší části v Jihomoravském kraji. Průběh Chřibů je orientován od jihozápadu na severovýchod, délka je asi 35 km a největší šířka činí 10 km. Rozloha Chřibů je asi 335 km². Nejvyšší vrchol - Brdo má výšku 587 m n. m.
Populární Singltrek pod Smrkem má novou šestikilometrovou trasu
tisková zpráva LČR, 23. června 2011
Nové Město pod Smrkem se stává centrem stezek pro terénní cyklisty. Veřejností oblíbené síti rekreačních stezek pro cyklisty v blízkosti Nového Města pod Smrkem a Lázní Libverda v Libereckém kraji (nazývané Singltrek pod Smrkem) přibyly v sobotu 25. června nové kilometry trasy, které singltrek propojily s novým nástupním místem. To se nalézá u přírodního koupaliště přímo v Novém Městě pod Smrkem.
Singltrek je společným projektem Lesů ČR, Svazku obcí Smrk a České mountainbikové asociace (ČeMBA). Otevřením nového nástupního místa Singltrek pod Smrkem přestává být pouhým okruhem a stává se plnohodnotnou sítí singltrekových stezek.
Singltrek pod Smrkem průběžně nabízí nejen větší počet kilometrů stezek, ale i stezky rozdílné náročnosti. Díky tomu začíná být přístupný pro celou řadu cyklistů - třeba pro začátečníky a rodiny s dětmi či handicapované, pro které byla jízda v terénu doposud těžko přístupná, nebo pro cyklisty, kteří jízdu v terénu hravě zvládají.
„Dokončení této etapy projektu Česko-polský singltrek pod Smrkem v Jizerských horách a předání cyklistické veřejnosti k užívání je názorným příkladem přeshraniční spolupráce s polskými partnery, kterými jsou Město Świeradów-Zdrój a Nadlesnictví Świeradów a skutečným naplněním záměru projektu, který nás nejen přibližuje přírodě, ale také našim sousedům. Singltrek zde tak získává další dimenzi - spojuje národy," říká koordinátorka projektu Blanka Nedvědická.
Zrekonstruovaná Zlatá stezka Českého ráje
tisková zpráva LČR, 22. června 2011
Lesy ČR úspěšně dokončily komplexní opravu části turisty hojně navštěvované Zlaté stezky Českého ráje mezi obcemi Malá Skála a Frýdštejn na Jablonecku (Pantheon - Frýdštejn), který měří téměř 1,5 kilometru. Nově opravená turistická trasa se nachází na území Chráněné krajinné oblasti Český ráj.
„Rekonstrukce uvedeného úseku Zlaté stezky Českého ráje již byla skutečně potřebná. Výletní chodník postavený Zachariášem Römischem jevil známky výrazného opotřebení, neukáznění návštěvníci v mezidobí na mnoha místech například poškodili dřevěné a kamenné stupně nebo vyšlapali stezky mimo hlavní trasu. Na části předmětného úseku se musel také zpevnit povrch stezky, který poškodila postupná eroze. Obracíme na veřejnost, aby na stezce nepoužívala jízdní kola, protože ta mohou povrch stezky velmi rychle narušit," říká Ludvík Řičář, ředitel Krajského ředitelství Lesů ČR Liberec.
Oblast Maloskalska, kde se opravená část turistické trasy nachází, je romantickou oblastí Českého ráje. Dominantou této oblasti je Vranovský hřeben, po kterém prochází upravovaný úsek turistické stezky. Přírodní krásu této oblasti obohacují středověké hrady Frýdštejn a Vranov - Pantheon.
Na počátku 19.století koupil Maloskalské panství František Zachariáš Römisch, který dal upravit přístup k hradu Vranov a vysoko nad Jizerou vybudoval vyhlídku. V prostorách hradu a jeho blízkém okolí nechal Römisch umístit množství náhrobků, pomníků, kamenných uren, nápisů a letopočtů, které připomínají bájné a historické osobnosti a události. Tyto objekty netradičně doplňují ojedinělý ráz krajiny.
Samotná Zlatá stezka spojuje již mnoho desetiletí nejkrásnější a nejvýznamnější místa Českého ráje. Prochází v celkové délce 99 km od Mnichova Hradiště do Jičína. Prvopočátky vzniku spadají do 2. poloviny 19. století, kdy díky založení Klubu českých turistů (KČT) se Český ráj stal místem, kde se začalo budovat značení pro turisty, vyhlídky a odpočinkové objekty. Termín Zlatá stezka včetně popisu jejích dílčích menších úseků se poprvé objevil v publikaci KČT v roce 1937. V turistických mapách je celá trasa značena červeně. Stezku lemují středověké hrady Valečov, Kost, Trosky, Hrubá Skála, Valdštejn, Frýdštejn, Vranov - Pantheon. Z nichž dva poslední se nacházejí v blízkosti upravovaného úseku trasy.
Naučná stezka Lužní les u Břeclavi
tisková zpráva LČR, 8. června 2011
Naučná stezka Lužní les u Břeclavi je po rekonstrukci.
Lesy ČR dokončily opravu oblíbené a frekventované, šest a půl kilometru dlouhé naučné stezky Lužní les vedoucí z Břeclavi směrem ke známé jihomoravské obci Lednice. Naučná stezka vede unikátním Lednicko-valtickým areálem zapsaným na Seznamu světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO. Trasa je vedena komplexem lužního lesa nazývaného Kančí obora.
Naučná stezka vznikla na trase lesní asfaltové cesty, která je jako stvořená pro projížďky a výlety na kole, již v roce 2000. „Proto bylo nutné přistoupit k její celkové opravě. Během rekonstrukce jsme opravili všech 15 informačních panelů, jejichž součástí jsou i stříšky s lavičkami," uvádí Jan Dovrtěl z Lesního závodu Lesů ČR Židlochovice.
Na informačních panelech se návštěvníci lokality mohou seznámit s podrobnými informacemi o přírodních hodnotách zdejšího území, lese a lesním hospodářství včetně mnoha fotografií a obrázků. Náklady na opravu naučné stezky Lužní les dosáhly částky téměř sto tisíc korun a byly hrazeny ze speciálního programu Lesů ČR nazvaného Program 2000, kterým Lesy ČR celostátně z vlastních prostředků podporují veřejně prospěšné funkce lesů. Lesy ČR pečují na území Jihomoravského kraje o lužní lesy o výměře 9700 hektarů, což činí cca 30 procent všech lužních lesů České republiky.
Hodonínsko má novou cyklotrasu a naučnou stezku
tisková zpráva LČR, 16. května 2011
V pátek 13. května 2011 Lesy ČR slavnostně zahájily provoz na nové cyklotrase ZOO Hodonín - Písečný rybník, vybudované z původní lesní cesty, a otevřou zcela novou naučnou stezku nazvanou Hodonínská Doubrava. „Je to pro nás skutečně výjimečně slavnostní okamžik. Abychom současně oslavovali dokončení dvou tak významných investičních akcí se nestává každý den. Věříme, že jak cyklotrasa tak naučná stezka Hodonínsko celkově obohatí a přiláká do regionu nové návštěvníky. Doufáme také, že naším počinem uděláme radost samotným obyvatelům celého Hodonínska," poznamenává Miroslav Svoboda, ředitel Krajského ředitelství Lesů ČR Brno.
(foto hodoninsko.eu)
Na kole či bruslích evropsky významnou lokalitou Hodonínská Doubrava
Trasa cyklotrasy začíná u silnice I. třídy č. 55 naproti hodonínské zoologické zahradě a dále vede lesním porostem až k Písečnému rybníku, kde navazuje na stávající Moravskou vinařskou stezku směrem na Dolní Bojanovice. Cyklisty, včetně in-line bruslařů, provede trasa v celé své délce téměř 2,3 kilometru evropsky významnou lokalitou Hodonínská Doubrava (Natura 2000) a zčásti i po hranici přírodní rezervace Stupava. Cyklotrasa tak pohodlně propojuje atraktivní místa jako již zmiňovanou hodonínskou zoologickou zahradu nebo soustavu rybníků na řece Kyjovce.
Náklady na vybudování cyklotrasy dosáhly skoro 2 milionů korun a Lesy ČR je hradily ze svého speciálního Programu 2000, kterým podnik celostátně podporuje veřejně prospěšné funkce lesů. Výstavba cyklotrasy probíhala v úzké součinnosti s městem Hodonínem a mikroregionem Hodonínsko.
„Cílem mikroregionu je vybudovat kvalitní cyklistickou síť a aktivně se na přípravách těchto významných investic podílet. Jsme velmi potěšeni, že Lesy ČR s námi úzce spolupracují a podporují volnočasové aktivity včetně populární cykloturistiky. Doufáme, že spolupráce je pouze v začátcích a brzy společně připravíme další neméně zajímavé projekty," poznamenává Patrícia Juráňová, manažerka mikroregionu Hodonínsko.
Lesnický park Bezděz slavnostně založen
tisková zpráva LČR, 11. května 2011
Lesnický park (LP) Bezděz byl v rámci probíhajícího Týdne lesů slavnostně založen 11. května 2011 u Informačního centra Vojenských lesů a statků ČR (VLS) v Hradčanech u Mimoně na Českolipsku. Slavnostní akt založení symbolizuje pamětní kámen před Informačním centrem VLS ČR a rovněž strom - jilm drsný (Ulmus glabra) vysazený na památku založení parku v blízkosti obce Velký Rečkov na Mladoboleslavsku. Hlavními iniciátory myšlenky lesnického parku Bezděz jsou Vojenské lesy a statky ČR, Lesy ČR, města Bělá pod Bezdězem, Doksy, Zákupy a obec Bezděz. Území LP Bezděz se rozkládá v lesích kolem Bezdězu na Českolipsku a Mladoboleslavsku, na rozhraní Libereckého a Středočeského kraje. Lesnický park Bezděz je třetím místem v ČR, kde k založení lesnického parku došlo.
„Vznik lesnického parku Bezděz je mimořádnou událostí pro celý region. Dochází k zhodnocení dlouhodobé historie lesnictví a využívání zdejší krajiny, jejíž počátky sahají až do 13. století. Kombinace specifických přírodních podmínek a způsob jejich využívání v průběhu historie vedl k přirozenému vytvoření trvale udržitelného hospodaření v lesích kolem Bezdězu. Pro tuto zajímavost a výjimečnost je vyhlášení lesnického parku Bezděz dalším logickým krokem, jak na význam a důležitost místních lesů zřetelně upozornit," uvádí Jiří Janota, ředitel Vojenských lesů a statků ČR.
K založení lesnického parku se připojují také Lesy ČR. Krédem lesnických parků je „Území pro přírodu i pro lidi". „Slogan jinými slovy vyjadřuje úsilí o rovnováhu všech tří pilířů trvale udržitelného rozvoje, tedy jak pilíře ekologického (ochrany přírody), tak i ekonomického (např. zachování hospodářského využití území s cílem produkce dřeva jako jednoho z mála obnovitelných přírodních zdrojů) a sociálního (např. zachování pracovních příležitostí pro místní obyvatele a podporu vhodných typů rekreačního využívání). Lesy ČR se k těmto myšlenkám otevřeně hlásí. Lesnický park Bezděz bereme jako snahu nabídnout trvale udržitelné lesnické hospodaření coby obecně platnou alternativu řízené ochrany území, prostou radikálních zvratů, využitelnou při hospodaření jak ve zvláště chráněných územích, tak i mimo ně," konstatuje Vladimír Krchov, výrobně technický ředitel Lesů ČR.
Lesy ČR v Kraji Vysočina opravily oblíbené turistické trasy
tisková zpráva LČR, 26. dubna 2011
Pohodlnější toulky půvabnými přírodními zákoutími Kraje Vysočina nyní budou mít turisté a další návštěvníci, kteří na Vysočinu zavítají. Lesy ČR totiž dokončily úpravu dvou veřejností oblíbených turistických tras. První nesoucí název Zuberský rybník - Vlčí kámen se nachází na území Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Žďárské vrhy, přibližně 5 kilometrů východním směrem od Nového města na Moravě, v okrese Žďár nad Sázavou. Druhá pod jménem F-štráf-střed se rozkládá v lesním komplexu Javořice, v oblasti Jihlavských vrchů, cca 10 kilometrů severozápadně od Telče. Náklady na úpravy Lesy ČR hradily ze speciálního Programu 2000, kterým podnik celostátně podporuje veřejně prospěšné funkce lesů.
„Cíl oprav turistické trasy Zuberský rybník-Vlčí kámen v délce skoro tři kilometry představovala hlavně eliminace tak zvaných mokrých míst, tedy úseků cesty, ve kterých se za dešťů tvořily poměrně rozsáhlé kaluže vody a turisté pak museli takto narušené úseky obcházet přes les. Na místech, kde trasa křižuje vodní toky jsme navíc vybudovali propusty," vysvětluje Jan Mašek, zástupce ředitele Krajského ředitelství Lesů ČR Jihlava. „Díky provedené rekonstrukci turistické trasy F-štráf-střed se nám podařilo odstranit poničené kryty lesní cesty, které poškodily loňské přívalové deště. Narušená místa jsme zpevnili kamenivem a na některých úsecích doplnili další svodnice, které dokážou srážkovou vodu lépe odvádět. Náklady na tyto úpravy dosáhly téměř dvou set tisíc korun," dodává Jan Mašek.
Trasa Zuberský rybník - Vlčí kámen: k nádherným vyhlídkovým místům
Zrekonstruovaná turistická trasa Zuberský rybník-Vlčí kámen vede po žluté značce a začíná na hrázi Zuberského rybníka, nedaleko obce Zubří, založené v roce 1348. Název obce připomíná erb Pernštejnů se zubří hlavou, obec jim totiž kdysi patřila. Po přibližně jednom kilometru se objevuje turistický rozcestník. Současně je zde umístěn turistický přístřešek vybudovaný rovněž Lesy ČR. Trasa pak ostře stoupá a klesá, několikrát kříží lesní cesty. Po zcela přímém úseku se trasa značně klikatí a po malé odbočce vede k památníku z roku 1830, který připomíná zastřelení posledního vlka na Vysočině. V blízkosti pomníku si turisté mohou odpočinout na lavičkách. Trasa pak pokračuje dál po lesní cestě k vyhlídkovým místům - Kamenice (780 m) a Metodka (788 m). Z obou jmenovaných míst se naskýtají velmi pěkné výhledy do okolí, při dobré viditelnosti je možné pozorovat dokonce Jeseníky.
F-štráf-střed: od hradu Roštejn až na Javořici,
nejvyšší vrchol Českomoravské vysočiny
Turistická trasa F-štráf-střed tvoří, společně s lesní cestou F-štráf-západ a F-štráf-východ, nejfrekventovanější turistickou trasu v dané lokalitě v délce téměř sedmi kilometrů. Jedná se o souběh fialové, modré a zelené turistické značky. Spojuje hrad Roštejn s nejvyšším bodem Českomoravské vrchoviny „Javořicí", ležící v nadmořské výšce 837 m.n.m. Přímo u Hradu Roštejn na ní navazuje okružní, dva kilomentry dlouhá naučná stezka Roštýnská obora. Trasa dále prochází kolem přírodní památky Lukšovská (území s výskytem zvláště chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů) a přírodní památky Míchova skála, což je jeden z nejlépe zachovalých skalních výchozů s výškou dvou věží plných třináct metrů. Vlastní úsek trasy F-štráf-střed se nachází mezi Malým a Velkým pařezitým rybníkem.
Co pamatuje strom a co lidé zapomněli?
tisková zpráva LČR, 28. dubna 2011
Národní zemědělské muzeum Praha zahájí 29. dubna ve spolupráci se státním podnikem Lesy ČR, v rámci Mezinárodního roku lesů, zatím svůj nejrozsáhlejší výstavní projekt v historii. Ten se uskuteční v prostorách muzea v Praze na Letné. Hlavním partnerem je státní podnik Lesy ČR.
Jeho základní částí je výstava „Co pamatuje strom a co lidé zapomněli", která je situována do velkého sálu v prvním patře muzea. Návštěvník bude procházet kmenem stotřicetiletého smrku, v němž se bude moci v decentních sekvencích pohybovat na časové ose a seznamovat se s historií vybraných lesnických oborů. Návštěvníci se seznámí také s kanceláří fořta ze začátku 20. století nebo kanceláří současného lesního správce Lesů ČR. Součástí projektu „Co pamatuje strom a co lidé zapomněli?" je i interaktivní venkovní expozice „O stromech a o lese" umístěná v revitalizovaném muzejním dvoře.
Na území ČR lesy pokrývají téměř celou jednu třetinu území. Z této výměry spravují Lesy ČR kolem 50 % lesů. Lesy ČR se proto k Mezinárodnímu roku lesů hlásí. V průběhu celého roku podnik připravuje mnoho osvětových akcí pro širokou veřejnost o lese a lesnictví v podobě přednášek, besed, vycházek, ale především akcí typu „Den s LČR", které se konají v jednotlivých regionech ČR, a které jsou tematicky zaměřeny na lesní hospodářství a ochrany přírody. O těchto akcích podnik veřejnost pravidelně informuje na svých internetových stránkách. Výstava „Co pamatuje strom a lidé zapomněli" v Národním zemědělském muzeu Praha přitom představuje ve spektru realizovaných akcí událost nejvýznamnější.
V nově otevřených prostorách muzea na prvním a třetím patře budou instalovány další doprovodné výstavy, např. „Staletí mysliveckých a lesnických uniforem", největší sbírka historických i současných, českých i zahraničních mysliveckých a lesnických uniforem. Jedna z dalších doprovodných výstav, „Vůně dýmu a jehličí", seznámí návštěvníky s historií a kouzlem lesních železnic. Tradici lesnického školství u nás přibliží výstava „Střední lesnické školství v České republice".
Tento velký výstavní projekt potrvá od 29. dubna a potrvá až do 30. října 2011. Jeho součástí budourovněž další doprovodné akce - odborné semináře a přednášky v přednáškovém sále muzea a několik tematických Týdnů (dnů, víkendů) lesa s tématikou lesnictví a myslivosti pro odbornou i širokou veřejnost. Celý výstavní projekt probíhá v pražském sídle Národního zemědělského muzea na adrese Kostelní 44, Praha 7 - Letná.
Podrobný časový harmonogram projektu najdete na internetových stránkách Národního zemědělského muzea - www.nzm.cz .
Rozhledna na vrchu Kohout
tisková zpráva LČR 14. dubna 2011
Turisté a milovníci přírody mají od soboty 16. dubna o důvod navíc navštívit půvabná zákoutí Ústeckého kraje. Lesy ČR totiž úspěšně dokončily rekonstrukci rozhledny na vrchu Kohout, která je v nadmořské výšce 589 metrů západně od obce Valkeřice poblíž Benešova nad Ploučnicí (o. Děčín) v Ústeckém kraji. Tuto sobotu bude rozhledna slavnostně otevřena pro veřejnost. Její rekonstrukci financovaly nákladem 1,3 milionu korun Lesy ČR, a to z Programu 2000, kterým podnik celostátně podporuje veřejně prospěšné funkce lesů. Záměr rekonstrukce podpořil Ústecký kraj a také obec Valkeřice, která rozhlednu převezme do svého užívání.
„Lesy ČR se nesoustředí pouze na řádnou péči o les. Chceme, aby les sloužil také k cílům procházek a výletů nejenom místních lidí, ale také turistů a všech, kteří mají les a přírodu rádi. K rekonstrukci rozhledny Kohout jsme se rozhodli i díky konzultacím s Krajským úřadem Ústeckého kraje. Nutno podotknout, že rozhledna rekonstrukci skutečně potřebovala, byla v žalostném stavu. Nechtěli jsme dopustit, aby zanikla. Věříme, že přispěje k dalšímu rozvoji turistického ruchu a tím zvýšení návštěvnosti Ústeckého kraje jako celku," poznamenává Radek Braum, ředitel Krajského ředitelství Lesů ČR Teplice.
V minulosti komplikovalo rekonstrukci rozhledny hned několik faktorů najednou - málo financí, nevyjasněné majetkové vztahy a nedostatek zájmu o stavbu jako takovou. „Chtěl bych ocenit přístup Lesů ČR k revitalizaci rozhledny Kohout. Podnik nad rámec svých běžných lesohospodářských aktivit vrátil rozhlednu do života. Věřím, že si turisté díky novému cíli svých výprav, jakým rozhledna bezesporu je, cestu na vrchol Kohoutu opravdu najdou," říká Radek Vonka, radní Ústeckého pro oblast regionálního rozvoje a cestovního ruchu. Ten je zároveň od roku 2007 členem Dozorčí rady Lesů ČR, s.p. Radost nad úspěšným dokončením rekonstrukce rozhledny Kohout neskrývá ani starostka obce Valkeřice Petra Vaňková: „Z opravy rozhledny mám radost a zvu širokou turistickou veřejnost k slavnostnímu výstupu na vrchol Kohout, kde si rozhlednu bude možné osobně prohlédnout."
Do provozuschopného stavu se rozhledna Kohout dostává po více než sto letech od jejího dokončení. Do loňského roku stála v havarijním stavu zapomenutá v lesích a hrozilo jí zřícení. Přitom jde o stavbu se zajímavou historií. Její výstavbu v místě inicioval Německý turistický svaz se sídlem v Děčíně jako dar občanům u příležitosti oslav šedesátiletého panování císaře Františka Josefa I. Původní rozhledna na vrchu tehdy ještě nezalesněného vrchu Kohout byla postavena podle projektu architekta Mollera již v letech 1907 - 1908. Slavnostně byla otevřena v srpnu roku 1908. Financování stavby plánované kamenné rozhledny se neobešlo bez problémů. Aby se slavnostní otevření v roce 1908 vůbec stihlo, bylo od původních plánů upuštěno a na kamennou podezdívku se provizorně nasadila ocelová konstrukce. Všichni se domnívali, že toto provizorium je jen dočasné, a že rozhledna bude dokončena podle původních plánů. Nejenom že se tomu tak nestalo, ale zub času a absence údržby dovedly rozhlednu do havarijního stavu, který se nyní podařilo odstranit.
Děčínsko rozhlednami oplývá. Mezi nejnovější patří rozhledna na vrchu Studený u České Kamenice a rozhledna na Strážném vrchu v Merbolticích. Podrobnosti o nich i těch dalších, kterými jsou rozhledna Velký Chlum, Děčínský Sněžník, rozhledna na Dymníku u Rumburku, kamenná rozhledna Tanečnice (u Mikulášovic), cihlová rozhledna Vlčí hora (Wolfsberg) a Náčkovice (u Verneřic / Lovečkovic), najdete na novém webovém portálu www.branadocech.cz, který mapuje turistická místa, akce a trasy Ústeckého kraje.
Černé skládky v našich lesích
tisková zpráva LČR, 13. dubna 2011
Černé skládky představují v našich lesích stále velký problém. Lesy ČR se při správě státních lesů musí nadále vypořádávat s poměrně velkým množstvím černých skládek, které v lesích zakládají neukáznění jedinci. Vůbec si přitom neuvědomují, jak lesům, přírodě a životnímu prostředí škodí. V roce 2010 Lesy ČR registrovaly celkem 830 černých skládek, jejich celková plocha by dosáhla rozlohy skoro 5,4 hektarů. Náklady na likvidaci převyšují milion korun, tato částka se však ještě zvýší, protože likvidace zjištěných případů nadále pokračuje. „Pohled na znečištěné lesní plochy je opravdu smutný. Je neuvěřitelné, jak stále poměrně velkému množství lidí je stav našich lesů a přírody lhostejný," uvádí na vysvětlenou vedoucí odboru majetku a investic Lesů ČR Jaroslav Zezula.
Oproti roku 2009 sice loni počet černých skládek mírně klesl, přesto lesníci příliš optimističtí být nemohou. Zkušenosti ukazují, že stav v jednotlivých letech kolísá, jednou je skládek více, podruhé méně. „I přesto, že Lesy ČR na problematiku veřejnost průběžně upozorňují, výrazné zlepšení stavu zatím nenastalo," říká dále Jaroslav Zezula. „Mírně pozitivně můžeme za loňský rok hodnotit snad jen skutečnost, že se na skládkách neobjevoval nebezpečný odpad, v naprosté většině šlo o odpad směsný-komunální. Je zvláštní, že lidé odpad v lesích, hlavně podél silnic a cest, zanechávají i za stavu, kdy se neustále rozrůstá síť sběrných dvorů, kam je možné bezplatně ukládat veškerý odpad," dodává Jaroslav Zezula.
Podle zákona o odpadech musí černé skládky likvidovat vlastníci pozemků na náklady původce. Hlavní tíha nákladů na odstranění černých skládek v lesích spravovaných LČR tak leží na podniku. Přesto postupně narůstá procento případů, kdy se podaří původce odpadů zjistit.
Ucelený systém LČR na likvidaci odpadu z vlastní činnosti
Lesy ČR obhospodařují více než 1 300 000 hektarů lesa a kromě úklidu černých skládek navíc podnik řádně likviduje odpady, které vznikají při vlastní provozní činnosti.
Likvidaci vlastních odpadů řeší Lesy ČR uceleným systémem odpadového hospodářství na všech organizačních jednotkách. V rámci Lesů ČR je zaveden systém separace dále využitelných složek odpadů (papír, plasty, sklo, kovy, ale i další). Loni se v rámci podniku vytřídilo dvakrát více druhotných surovin než v roce 2009, celkem 145 tun, z toho 81 tun papíru, 24 tun plastů, 15 tun skla a 25 tun kovů. Tyto suroviny jsou předávány k dalšímu zpracování, ostatní odpady jsou v souladu s požadavky platné legislativy ekologicky likvidovány prostřednictvím firem oprávněných k nakládání s odpady.
Jak chránit životní prostředí?
Černé skládky ohrožují životní prostředí nás všech. Jejich nebezpečnost je dána především charakterem odpadu, který je na nich uložen, jejich vzdáleností od vodních toků, propustností půdy a výškou hladiny spodní vody. Kontaminace půd a vodních zdrojů je největším rizikem černých skládek pro životní prostředí. Dochází tak ke škodlivému působení na rostliny a živočichy, snižování druhové rozmanitosti a samozřejmě i zápachu a estetickému znehodnocením okolní přírody.
Jednou z vyzkoušených metod, jak do budoucna účinně zabránit vzniku černých skládek je nejen spolupráce s obcemi, ale také osvěta veřejnosti, a to jak prostřednictvím sdělovacích prostředků, tak environmentální výchovou. Lesy ČR proto v rámci lesní pedagogiky - a dále při akcích typu Den s Lesy ČR nebo Den Země - děti, mládež i dospělé seznamují s tím, co do lesa patří a co ne. Jde o to, aby se ochrana životního prostředí stala pro všechny samozřejmostí tak, jako je tomu i v jiných vyspělých zemích.
Spolupráce Lesů ČR a ČSOP na Valašsku přináší ovoce
tisková zpráva LČR, 31. března 2011
Dlouholetá spolupráce Lesů České republiky, s. p. (LČR) a ČSOP na Valašsku přináší bohaté ovoce. Tím je nejenom aktivní péče o řadu vzácných a chráněných druhů, ale i budování naučných stezek sloužících informování široké veřejnosti.
V Lačnově právě rozkvétají vzácné šafrány
Každoročně na konci března rozkvétají na několika lokalitách Hornolidečska tisíce chráněných šafránů bělokvětých (Crocus albiflorus). Nejvíce míst, zpravidla s tisíci, ale i desetitisíci květů najdeme na katastru obce Lačnov. Nejznámější je lokalita hned za místní základní školou, ale skutečně nejrozsáhlejší jsou tzv. Sucháčkovy paseky na okraji obce. Šafrány najdeme také v obcích Smolina nebo Pozděchov.
Nejpozoruhodnějším místem výskytu jsou ale Vařákovy paseky na rozhraní Pozděchova a Lačnova. Zde, v nadmořské výšce přes 700 m n. m., najdeme na okraji lesa ve správě LČR loučku s více než tisícem každoročně kvetoucích šafránů. Přitom ještě v roce 1997 zde byly nalezeny pouhé čtyři kvetoucí šafrány. Původní významná lokalita byla prakticky zničena pastvou jalovic. V té době začal Český svaz ochránců přírody s podporou LČR o toto místo pravidelně pečovat. Loučka byla oplocena, 2x ročně kosena a byly odstraněny náletové dřeviny i získaná biomasa. Za 15 let cílevědomé péče se tato zájmová plocha ochrany přírody co do počtu šafránů vrátila na původní počet. Šafrány, stejně jako orchideje, se totiž na Valašsku vyskytují právě jen na vypásaných či kosených, ale nehnojených loukách.
Naučné stezky vzdělávají a podporují cestovní ruch
LČR spolupracují s ČSOP také v dalších činnostech. Společně se Severomoravským regionálním sdružením ČSOP bylo postupně vybudováno osm naučných stezek (Vařákovy paseky 1+2, Vizovické vrchy, Veřovické vrchy, Velký Javorník, Tesák, T. G. Masaryka a Jana Karafiáta). Naučná stezka Vařákovy paseky prochází jak kolem šafránových lokalit v Lačnově, tak i na Vařákových pasekách. Vzdává hold nejen bývalému žáku lačnovské školy - atentátníkovi na Heydricha Josefu Valčíkovi a popravenému odbojáři, učiteli této školy Josefu Rotreklovi, ale také krásám a památkám valašské přírody, např. Čertovým skalám. Také bývalé osadě Vařákovy paseky, vypálené 2. května 1945 komandem SS. Z této osady nám dnes zbývá kromě malého pomníčku jen ona louka se šafrány.
Společným úsilím obou partnerů se uskutečnila také například záchrana nádrže zvané Mořské oko na Pustevnách, byly instalovány desítky speciálních netopýřích i ptačích budek, prohloubeny desítky lesních tůní jako útočiště živočichů vázaných na vodní prostředí a podniknuty kroky k záchraně genofondu tisů v Beskydech.
Spolupráce ČSOP a LČR není jen péče o chráněné části přírody a budování naučných stezek, ale znamená také dlouholeté profesionální partnerství dvou institucí, k jejichž hlavním posláním patří ochrana přírody, lesů a krajiny.
Zbytky Seníku Teslíny ve středočeských Brdech
tisková zpráva LČR, 25. března 2011
Zbytky Seníku Teslíny ve středočeských Brdech zůstanou díky Lesům ČR zachovány i pro budoucí generace.
Lesy ČR se postaraly o dochování zbytků cenné dřevěné historické stavby, tak zvaného Seníku Teslíny - objektu ležícího nedaleko osady stejného jména. Osada Teslíny je dnes součástí obce Věšín v okrese Příbram ve Středočeském kraji. Seník Teslíny je jedním z posledních dokladů brdské roubené hospodářské zástavby tohoto tytou z konce 18. a počátku 19. století. Stavba sloužila jako seník pro lesní hospodářství až do 80. let minulého století.
V průběhu času dřevěnou konstrukci objektu napadly zákeřné dřevokazné houby a hniloby, což způsobilo nejen její značné poškození, ale dokonce téměř definitivní zkázu. „V situaci, kdy Seníku Teslíny hrozil zánik jsme se rozhodli, že uděláme vše, abychom nejhoršímu zabránili," zdůrazňuje Zdeněk Mařík, ředitel Lesního závodu Lesů ČR Dobříš. „Původní Seník byl už však natolik poškozený, že jsme museli z důvodu rizika jeho zborcení požádat o povolení k odstranění a následně zbourat narušené tesařské konstrukce," popisuje průběh náročných postupů Zdeněk Mařík.
Lesy ČR, ve snaze zachovat na místě původního Seníku Teslíny viditelnou památku, nechaly po demolici objektu zachráněnou kamennou podezdívku zafixovat a přerovnat do původního stavu. „Část zvýšené zdi jsme pak opatřili ztuženým železobetonovým věncem a následně i tesařsky opracovanou stříškou se štípaným šindelem. Chtěli jsme, aby reálnou představu, jak místo v dávných dobách vypadalo, měli i turisté, kteří do tohoto krásného koutu brdských lesů zavítají dnes. V místě jsme proto zajistili informační tabuli s technickým popisem konstrukce seníku, jeho historií a fotodokumentací," poznamenává na závěr ředitel Lesního závodu Lesů ČR Dobříš Zdeněk Mařík.
Náklady na úpravu místa Seníku Teslíny dosáhly částky téměř 200 tisíc korun. Finanční prostředky Lesy ČR investovaly z tak zvaného Programu 2000, kterým podnik celostátně podporuje veřejně prospěšné funkce lesů.
Původní Seník Teslíny č.p. 85 představoval roubenou stavbu seníku volně stojícího na louce s přístupovou cestou. Tato roubená stavba z konce 18. století měla charakteristický tvar příčně průjezdné stodoly se středovým mlatem a postraními pernami. Současnou osadu Teslíny nalezneme v samém centru Brd, při výpadovce na Plzeň, asi 5 km západně od Věšína. Jedná se o několik domů, ze všech stran obklopených hlubokými brdskými lesy. Osada leží v nadmořské výšce 705 m n. m. a je tak nejvýše položeným trvale obydleným sídlem ve Středočeském kraji.
Oprava turistické trasy na známé poutní místo Skalka
tisková zpráva LČR, 10. března 2011
Lesy ČR úspěšně dokončily rekonstrukci oblíbené turistické trasy z Mníšku pod Brdy na známé poutní místo Skalka v okrese Praha-západ, ve Středočeském kraji. Jde o obnovu původní spojovací pěšiny, kterou na Skalku z Mníšku pod Brdy chodili poutníci i ostatní návštěvníci. Zde se nachází unikátní a velmi cenný barokní areál, jemuž dominuje kaple sv. Máří Magdalény.
„Pěšina byla původně součástí tohoto areálu, ale její okolí bylo v minulosti narušeno těžbou nerostů, po které jsou dnes patrné četné zemní propady," uvádí Zdeněk Mařík, ředitel Lesního závodu Lesů ČR Dobříš.
Lesy ČR k rekonstrukci přistupovaly velmi pečlivě. Původní trasu se tak podařilo téměř bez jakékoli změny zachovat. „Pro rekonstrukci jsme využili i čistě přírodní materiály, třeba kameny volně ležící v lese. Na mnoha místech se cesta zpevnila pomocí suchých zídek a hutněné zeminy přesně tak jako v minulosti. V příkrých úsecích jsme terén vyrovnali vybudováním prahů," vysvětluje dále Zdeněk Mařík.
K usnadnění pohybu návštěvníků oblasti vybudovaly Lesy ČR na jednom z úseků dřevěný můstek. Rekonstrukce trasy byla financována z tzv. Programu 2000, kterým podnik celostátně podporuje veřejně prospěšné funkce lesů. Celkové náklady převýšily částku 300 tisíc korun.
„V letošním roce navíc plánujeme, že na vrcholu Skalka necháme postavit odpočívadlo s vyhlídkou, kde si poutníci i další návštěvníci areálu Skalka budou moci odpočinout i dozvědět se zajímavé informace," uzavírá Zdeněk Mařík.
Víte že státní podnik Lesy ČR...
- obhospodařuje více než 1,3 milionu hektarů lesního majetku (což představuje šestinu plochy ČR a zhruba polovinu lesů v ČR) a pečuje o více než 39 tisíc kilometrů vodních toků (tj. přibližně o jednu třetinu délky vodních toků a bystřin v ČR)?
- ročně vytěží v průměru 7 až 8 milionů m3 dřeva?
- je držitelem Osvědčení o účasti v regionální certifikaci lesů systémem PEFC na celé výměře spravovaného lesa. Uvedené osvědčení je dokladem, že LČR v lesích hospodaří v souladu se schválenými standardy trvale udržitelného hospodaření?